Evropský týden mládeže 2007 – Závěry pracovních skupin | ČRDM (zahraničí) - Zahraniční portál České rady dětí a mládeže

Evropský týden mládeže 2007
„Mládež v akci”
Brusel 3. – 6. června

Závěry pracovních skupin

Úvod

Více než 150 mladých lidí z 35 evropských zemí se shromáždilo na Evropském týdnu mládeže v Bruselu, konajícím se od 3. do 6. června 2007. Slogan této události „Mládež v akci” přizval mladé lidi, aby nechali zaznít své připomínky a vizi pro budoucnost Evropy a její politiky, přímo ovlivňujících jejich životy.

Evropský týden mládeže není jen jednorázovou konzultací, ale je úzce spojen s minulými výchozími akcemi, jako je Evropský summit mládeže v Římě a Akce německého předsednictví pro mládež v Kolíně nad Rýnem, které obě proběhly v předchozí části tohoto roku. Cíleně s perspektivou zaměřenou na sociální začleňování a rozmanitost, pracovali účastníci během Týdne mládeže v sedmi pracovních a třech kreativně-uměleckých skupinách, zabývajícími se otázkami z oblasti mládeže.

Tato zpráva je výstupem diskusí, vypracovaná a upravovaná mladými lidmi, kteří byli vybráni jako zpravodajové vlastními pracovními skupinami a podporováni hlavním zpravodajem, nominovaným Evropským fórem mládeže. Zpráva obsahuje obecné závěry a naše doporučení pro evropské instituce, členské státy a další rozhodující instituce.

Při Evropském týdnu mládeže se sešli mladí lidé s různou předchozím vývojem a zkušeností z politiky v oblasti mládeže a práce s mládeží. Účastníci pociťovali, že byly ještě rezervy pro zlepšení, ve smyslu času, který byl k dispozici pro diskuse a jejich schopností pro následné aktivity a monitorování procesu.

Účastníci Evropského týdne mládeže diskutovali své připomínky a vize a pracovali tvrdě na tvorbě návrhů a doporučení. Nyní je na politicích, aby zajistili dostatečnou následnou fázi a prosadili naše doporučení do praxe.

Budoucnost Evropy – Vše začleňující Evropa

Budoucnost Evropy byla dominující otázkou mnoha akcí pro mládež. Tváří tvář výzvám, kterým musí dnes čelit lidé v Evropě, zvláště pocitu sociální nejistoty a nedostatku komplexní vize o budoucnosti Evropy, mladí lidé pociťují velkou potřebu a svojí občanskou zodpovědnost, předat politikům následující vize a doporučení.

Evropské hodnoty a identita

Evropské hodnoty by měly být založeny na lidských právech, svobodě projevu, přístupu k informacím, respektu k menšinám a rozmanitosti a všeobecnému přijímání všech výrazů identity.

Symboly Evropské unie jsou nástroji pro zviditelňování, ale evropská identita je také tvořena kulturním sdílením a sociálním začleňováním. Každý mladý člověk by měl mít příležitost zúčastnit se výměn mládeže, protože programy pro mládež jsou nástroji sociálního začleňování.

Smlouva o Ústavě

Jak bylo již konstatována v Deklaraci z římského summitu, institucionální reforma, vedoucí k další demokratické spoluúčasti všech evropských občanů, je pro mladé lidi velmi důležitou otázkou.

Přesto cítíme, že současná debata není vždy reprezentativní, nezačleňuje všechny vrstvy společnosti, a ne vždy koresponduje s potřebami, obavami a očekáváními lidí. Proto potřebujeme otevřenou a mnohovrstevnou debatu, odstartovanou na lokální úrovni, které se budou účastnit všichni mladí lidé s přístupem k jednotným objektivním zdrojům informací. Budoucnost Evropy nesmí být formována převážně privilegovanou euro elitou, ale všemi lidmi Evropy v rámci udržitelného mezigeneračního dialogu.

Rozšíření a vztahy EU s jejími sousedy

Věříme, že další rozšíření o balkánské země je životaschopné pro udržitelnou, rozmanitou a pokojnou Evropu. EU by měla vyvolat debatu o tom, co jsou hranice Evropy. Tato debata by měla být iniciována Portugalským předsednictvím a pokračovat za Slovinského předsednictví.

Aby se zvýšila svoboda pohybu, EU se musí snažit odstranit vízové požadavky a nadstandardní poplatky ve vzdělávání pro nečlenské země, zejména pro ty, které jsou členy Rady Evropy. Politiky EU by měly být více transparentní pro občany a zejména mládež v těchto zemích.

EU by měla posílit spolupráci na poli politiky vůči azylantům a přijmout společnou politiku pro oblast ilegální imigrace, v které EU vezme v potaz také důvody pro migraci. Proto by EU měla posílit euromediteránní partnerství tím, že vytvoří platformu pro větší ekonomickou a politickou spolupráci a oživí koordinaci v oblasti mládeže.

Podporujeme vstup Turecka vázaný na splnění všech přístupových kritérií včetně lidských práv a zajištění toho, že přístupové požadavky jsou stejné pro všechny kandidátské země.

EU a globalizovaný svět

Požadujeme implementaci všech institucionálních změn v oblasti zahraniční politiky, zakotvených v Ústavě pro Evropu, které podporují pokojnou a stabilní Evropu v tomto světě.

EU by měla být zastoupena v Bezpečnostní radě OSN jedním křeslem. Dále, EU by měla vyvíjet tlak na institucionální reformu Spojených národů, aby se staly více demokratickými a reprezentativními, tak aby se změnily na efektivní mechanismus, který bude čelit globálním výzvám.

EU musí nastavit v lidských právech, právě tak jako v oblasti sociální a v oblasti životního prostředí alespoň minimální standardy jako podmínku pro dovoz zboží uvnitř a přicházejících do Evropy. EU musí bojovat proti světové chudobě a nemocem a zajistit, že rozvojová pomoc je užívána transparentním a udržitelným způsobem. Boj proti chudobě musí být „férový” a nezávislý na ekonomických úvahách.

EU musí naplnit její závazky týkající se ochrany životního prostředí a snažit se vytvořit společnou energetickou politiku, podporující veřejnou dopravu, podněcující alternativní zdroje energie a vytvářející tlak na všeobecnou regulaci rybolovu v mezinárodních teritoriích.

Evropské občanství pro více soudržnou společnost

Rok 2008 jako Rok interkulturního dialogu vytváří jedinečnou příležitost zesílit spojení mezi aktivním občanství a sociální spoluzodpovědností. Protože aktivní participace je přínosná pro jedince i komunitu, my mladí Evropané si přejeme vidět participaci podporovanou v širším měřítku. Aby toho bylo dosaženo, požadujeme široce zaměřenou informační kampaň o„Roku interkulturního dialogu”, který zahrne organizace mládeže, centra mládeže a kluby mládeže na místní a regionální úrovni.

Požadujeme

Implementovat na pravidelné bázi s expertízou a zkušenostmi mladých lidí koncept „evropských hlavních měst mladých”, počínaje Rotterdamem v roce 2009,
Posílit význam klubů pro mládež jako důležitého nástroje k podpoře aktivního občanství a začlenění všech mladých lidí prostřednictvím učení se mezi vrstevníky a projekty vrstevníků,
Reformu grantového systému a vytvoření databáze, která prezentuje dobré příklady projektů aktivního občanství.

Informace pro mládež jsou základním nástrojem k zajištění participace mladých lidi ve všech oblastech společnosti. Proto musí být institucionálním i neformálním způsobem poskytovány úplné informace.

Požadujeme vytvoření informačních center mládeže pokrývajících množství témat relevantních pro mládež, např. týrání, sexuální zdraví, prevence závislostí, domácí násilí a nezaměstnanost. Tato centra by měla mít dispozici specialisty a experty v příslušných oblastech a být snadno přístupná.
Informační centra mládeže a dlouhodobé projekty poskytující takové zdroje musí být podporovány ve větším měřítku a dobře financovány.
Mladí lidé by měli mít vůdčí roli ve vytváření konceptu, zřizování a organizaci center.
Požadujeme zřízení bezplatných poradenských linek na národní úrovni, poskytující pomoc mladým motivovaným lidem, kteří chtějí začít projekt v oblasti aktivního občanství.

Podněcovat účast všech jednotlivců na politickém životě je základním předpokladem aktivního občanství.

Aby toho mohlo být dosaženo, navrhujeme:

Poskytnout možnost mladým dobrovolníkům z nečlenských zemí vstoupit do EU bez víz nebo finančních restrikcí,
Snížit volební věk do Evropského parlamentu na 16 let do roku 2009,
Rozšířit volební právo v komunálních volbách na občany z nečlenských zemí EU s trvalým pobytem,
Vybavit občany žijící v členské zemi EU jinde než v jejich otčině právem vybrat si, jestli budou volit v zemi jejich původu nebo v zemi jejich pobytu,
Vytvořit legislativní možnost registrovat evropské sdružení mládeže na evropské úrovni bez toho, aby musela být vázána na konkrétní členskou zemi,
Zavést a posílit aktivní občanství jako povinný předmět školních osnov,
Sjednotit kriteria udělení občanství ve všech zemích EU,
Realizovat celoevropské referendum v roce 2009, otevírající prostor pro akceptování smlouvy o ústavě, zohledňující ústavní pořádek v členských zemích,
Zapojit organizace mládeže silněji do rozhodovacích procesů týkajících se politiky vaoblasti mládeže,
Zvýšit podporu organizované a neorganizované mládeže do roku 2008,
Navýšit významně objem prostředků Mládež v akci v dalším období od roku 2013, které odrazí nárůst potřeb v podstatně rozšířené EU,
Zavést spolurozhodovací procesy v EU, srovnatelné s tím, co funguje v Radě Evropy, mezi členskými státy, byrokratickým aparátem a organizacemi mládeže.

Interkulturní dialog – Evropa, to jsme my všichni

Interkulturní dialog je interkulturní výměna mezi rovnocennými partnery. Aby mohl z takového dialogu být užitek, musí být přijata rozmanitost jako základní element života a výrazu naší jedinečnosti. Odvoláváme se na všechny dimenze rozmanitosti a máme na paměti, že jsme každý rozdílní, ale všichni rovnoprávní. Tento způsob interkulturního dialogu může stavět mosty mezi kulturami a mezi naší minulostí a budoucností.

S výhledem na rozšířenou Evropskou unii je nebezpečí, že základní hodnoty solidarity a vzájemného respektu mezi členy evropské rodiny vymizí. Stupeň interkulturního dialogu je stále daleko od toho, co potřebujeme pro přechod od multikulturní k interkulturní společnosti. Taková interkulturní společnost musí být vybudovaná nejenom na toleranci, která je pasivním konceptem, ale na reálném respektu, který je interaktivním a vědomým aktem.

Také si musíme sami připomínat, abychom měli každý den otevřenou mysl a vypořádali se vůči stereotypům a předsudkům, jakmile jsme s nimi konfrontováni.

Můžeme si vychutnat největší přínos interkulturního dialogu jen tehdy, když umělé překážky jako např. represivní vízový režim budou odstraněny. Migrace a mobilita jsou součástí evropské reality. Stále je málo porozumění a integrace pro migranty. Sociální začleňování migrantů je nemožné bez interkulturního dialogu.

Formální vzdělávací systém nebyl uzpůsoben na změněnou realitu sjednocené Evropy a rozšířené EU. Neformální vzdělávání, které je jedním z hlavních zprostředkovatelů interkulturního učení, není stále dostatečně uznáváno. Rádi bychom usnadnili přístup ke kultuře, např. volnými vstupy pro lidi pod 26 let do muzeí, divadel atd.

My, evropská mládež, požadujeme reformu školních osnov a přidání evropské dimenze a rovných příležitostí do jejich struktury, zavedení interkulturního učení (také kreativními metodami) jako zvláštního předmětu. Vyučování jazyků má být podrobeno revizi formy, obsahu, rozsahu a cílů. Nové směřování v neformálním sektoru, jako jazykové kurzy pro dobrovolníky v organizacích mládeže mají být podporovány a uznávány. Dále, odpovědné instituce mají sledovat a revidovat učební pomůcky, aby v nich vyloučili stereotypy a diskriminující obrazy. Budoucí program „Junior Erasmus” by se měl zaměřovat na studenty s omezenými příležitostmi, aby měli možnost se účastnit interkulturního dialogu.

Protože rok 2008 bude Rokem interkulturního dialogu, program Mládež v akci by se měl zaměřit na tento aspekt více než obvykle. Pozorným monitorováním a vyhodnocováním těchto projektů se musíme ubezpečit, že bude získáno maximum přidané hodnoty, aby se posílil interkulturní dialog ve střednědobém a dlouhodobém rámci. Toto také zvýší viditelnost programu, což je samo o sobě jeho cílem. Některá projektová témata mohou být vědomé cestování, výměna zkušeností mezi vrstevníky a „festivaly rozmanitosti” pro a s organizacemi mládeže. Dobré příklady, jako byly prezentovány během oslavy pátého května 2007, musí být zasazeny do rámce, který tvoří další kapacitu, aby mohl být dosažen širší „znásobovací” efekt. Aby byl rok 2008 opravdu rokem interkulturního dialogu, potřebujeme zvýšit povědomí a podpořit programy mobility jako nástroje kulturní výměny a podnítit mobilitu obecně.

Rovné příležitosti a antidiskriminace

Legislativa

V Roce rovných příležitostí pro všechny stále vidíme EU, kde sociální soudržnost nedrží krok se zvyšující se soutěživostí a kde lidé stále zažívají diskriminaci kvůli pohlaví, rase nebo etnickému původu, náboženství nebo víře, postižení, věku nebo sexuální orientaci. Zvyšující se mobilita pracovních míst, migrace a imigrace vždy vyžaduje vyšší senzibilitu s ohledem na jinou etnicitu, náboženství, víru a zvyky. Měnící se a stále více globálnější pracovní trh by měl být založen na porozumění jiným kulturám a společnostem. Rychle se měnící prostředí vytváří napětí v rodinných strukturách bez přiměřené podpory současného sociálního systému. Legislativa v oblasti rovných příležitostí není ani dost pružná, ani dost rychlá na to, aby reagovala na tyto výzvy. Je potřebná další harmonizace na evropské úrovni. Úplná implementace legislativy musí být zajištěna na všech úrovních.

Vyzýváme neodkladně Evropskou komisi a členské státy, aby revidovaly národní legislativu k posílení antidiskriminační politiky v oblastech jiných než zaměstnanost, jako jsou oblasti vzdělávání, občanská práva (svoboda projevu), sociální služby a bydlení.
Na horizontální úrovni by měly být zavedeny mechanismy pro indikátory a standardy v oblasti antidiskriminační politiky. Speciálně voláme po podrobnějším monitoringu rovnosti pohlaví.
S výhledem na rozšiřující se migrační a imigrační proudy v Evropě, naléháme na EU a členské státy, aby vytvořili a garantovali minimální soubor práv menšin na celoevropské úrovni.
Navrhujeme systém udělování speciálních značek pro firmy a organizace, které jsou zvlášť aktivní v prosazování a prezentaci opatření ve vztahu k rovným příležitostem a rozmanitosti.
Členské státy by měly udělat větší pokrok v dosažení naprosto nevyrovnané pozice z hlediska pohlaví na pracovním trhu a speciálně zajistit stejné příjmy pro muže a ženy ve srovnatelné pracovní pozici.
Vyzýváme EU a členské státy k harmonizaci dokumentů (parkovací karty, osvědčení) pro občany s postižením a uznání těch existujících.
Členské státy, ve spolupráci s neziskovými organizacemi, musí podpořit mladé lidi s omezenými příležitostmi, aby mohli definovat své potřeby. Mladí lidé s omezenými příležitostmi, zejména mladí lidé s postižením, musí dostávat větší možnosti výběru a kontroly služeb, které jsou jim poskytovány.
Členské státy musí zajistit, že existující legislativa umožňující postiženým lidem přístup do veřejných budov a k veřejné dopravě, je stoprocentně prosazována. Je třeba vytvořit Akční plán, který bude diskutován s dotčenými organizacemi.
Rádi bychom, aby EU a členské státy vyvinuly anonymní životopis (životopis bez uvedení jména) a začlenily ho do Europassu.

Rodina

S výhledem na požadavky moderní společnosti a pracovního trhu, vyzýváme členské státy, aby uznaly různé modely rodiny a garantovaly pro ně rovná práva.
Možnost rozdělit se o rodičovskou dovolenou musí být dána mužům a ženám ve všech zemích.
Doporučujeme přehodnotit finanční pomoc rodině na základě příjmů a velikosti rodiny (způsoby kontroly). Přídavky mají být adresnější, tak aby z nich děti měly užitek.

Školení a projekty

Školení

Pracovníci veřejné správy si nejsou často dostatečně vědomi výzev rozrůzněné společnosti. Rádi bychom, aby členské státy zavedly povinné vzdělávání pracovníků veřejné správy v různých oblastech (např. policisté, učitelé).

Certifikace a uznávání

Když vezmeme do úvahy zranitelnou pozici mladých lidí s omezenými příležitostmi na pracovním trhu, rádi bychom, aby všechny rozhodující orgány spolupracovaly v propagaci Youthpassu, prioritně vůči zaměstnavatelům (např. za použití informační kampaně).

Projektová úroveň

Když se formují politiky, programy a projekty, dotčené orgány (např. Evropská komise, členské státy a neziskové organizace) by měly zajistit přiměřené zapojení menšinové cílové skupiny na plánovacím, realizačním a vyhodnocovacím stupni.
Všechny dotčené orgány by měly silněji podporovat projekty zabývající se mladými lidmi s omezenými příležitostmi (př. menšiny, etnické skupiny) na regionální, národní a evropské úrovni, s použitím inovativních metod a nástrojů (např. „živá knihovna”).
Evropská komise by měla podniknout další kroky, aby byl program Mládež v akci přístupný více pro mladé lidi s omezenými příležitostmi. Projektům zabývajícím se mladými lidmi s omezenými příležitostmi by se měla dávat větší viditelnost a pozornost.
S výhledem na demografický vývoj bychom rádi, aby Evropská komise a členské státy realizovaly opatření na podporu mezigeneračního dialogu na všech úrovních.

Média

Média mají významnou roli jak v rozšiřování stereotypů, tak v ukazování bohatosti jiných kultur a lidí, kteří se odlišují od hlavního proudu. Média musí být vyzvána, aby přijala plnou odpovědnost v přínosu k všeobecnému porozumění hodnoty naší rozdílnosti.
Vyzýváme členské státy, aby podnítily inovativní způsoby propagace otázek rozmanitosti a bourání stereotypů v médiích ve spolupráci se zástupci menšinových skupin. Uvažovat lze o udělování cen nebo daňových výhodách pro média, která propagují otázku rozmanitosti.

Zaměstnanost a sociální začleňování

Vyzýváme členské státy, aby se zaměřily na nezaměstnanost mladých lidí, která v evropském průměru dosahuje dvojnásobných hodnot nezaměstnanosti dospělých, v mnoha regionech se pohybuje mezi 25 % až 30 % a v několika státech stoupá navzdory opatřením, která se udělala. Dlouhodobá nezaměstnanost mladých si zaslouží zvláštní pozornost.

Ačkoli základní návrhy pro zaměstnanost a sociální začleňování existují, současná implementace a vytváření politik je nedostatečné.

Různí aktéři jako neziskové organizace, veřejná správa (EURES, místní a národní úřady práce), vzdělávací instituce a odbory by měli posilovat mladé lidi, protože je příliš mnoho mladých lidí, kteří čelí sociálnímu vyloučení.
Srozumitelnější informace musí být přinášeny blíž k mladým lidem. Vyzýváme k vytvoření sítě „mentorů”, kteří budou v přímém kontaktu s mladými lidmi, která by mohla podpořit spolupráci mentorů efektivním způsobem. Proto je třeba více finančních programů pro podporu a propagaci takových projektů a přípravu lidí.
Zástupci mládeže by měli být reprezentováni při vyhodnocování programů (jako Mládež v akci, celoživotní vzdělávání) organizovaných formálními a sociálními institucemi, aby přispěli se specifickým pohledem mladých lidí a k diskusi o budoucích strategiích.
Soukromé firmy zaměstnávající občany s omezenými příležitostmi by měly být finančně zvýhodňovány.
Nové členské země musí mít tatáž práva jako ostatní. Je třeba se vyvarovat vytváření překážek, které v současnosti existují na pracovním trhu.
Existuje potřeba podpořit a uznat neformální vzdělávaní, zvláště u těch, kteří nemají možnost získat vyšší kvalifikaci a speciální dovednosti a znalosti, které mohou být využívány pro zaměstnavatele.
Mladí lidé s omezenými příležitostmi by měli být také podporováni v zakládání vlastních malých firem.

Dobrovolnictví jako nástroj pro začleňování

Dobrovolníci jsou součástí obecného svědomí měnící se společnosti. Při vytváření projektů nebo rozvíjení existujících projektů jsou dobrovolníci schopni rozvinout své schopnosti a kompetence, dostávají přitom přidanou hodnotu k obvyklému vzdělání. Dobrovolnictví je příležitost k celoživotnímu učení. Obecně, dobrovolnictví je přínosem pro společnost a komunitu. Přesto jsou zde některé výzvy, kterým musí dobrovolníci a organizace čelit.

Dobrovolnictví mladých lidí

V nedávné minulosti jsme zažili pokles počtu dobrovolníků v určitých regionech Evropy. Evropská komise by měla činit tlak na členské státy, aby zajistily možnosti financování dobrovolnických projektů na krajské a místní úrovni. Podmínky financování by měly být transparentní. Doporučujeme, aby národní agentury mládeže zajistili efektivitu dobrovolníků také na regionální úrovni.

V místech, kde nejsou informační centra, by mělo být podpořeno ustanovení nových, aby byla zajištěna široká síť informací o dobrovolnictví.

Doporučujeme posílení komunikace mezi národními agenturami a národními radami mládeže. Chceme, aby národní autority konzultovaly problematiku týkající se mládeže včetně dobrovolnictví s národními radami. Protože tyto národní rady reprezentují mladé lidi, bude to ujištěním, že mladým lidem bude dán hlas v politických procesech.

V současné době je dobrovolnictví v EU uznáváno prostřednictvím EVS. Přesto chceme, aby byly uznávány různé typy dobrovolnictví na evropské, národní a místní úrovni.

Evropská dobrovolná služba

Program EDS musí být přístupný pro všechny mladé lidi. Proto je třeba posílit komunikaci ze strany rozhodujících organizací, zvláště vůči lidem s omezenými příležitostmi. Neexistuje dostatečná informovanost o dobrovolnictví a EDS. Navrhujeme navýšení finančních prostředků k řešení tohoto problému.

Evropská komise musí zajistit, že všichni partneři zapojení do programu EDS (jako pojišťovny, vysílající a přijímající organizace atd.) podléhají přísným etickým standardům a propagují hodnoty dobrovolnictví, programu Mládež v akci a Evropské unie.

Navrhujeme, aby Vízové nařízení Společenství vzalo do úvahy potřeby občanské společnosti a podpořilo snadnější přístup k vízům pro mladé lidi zapojené v občanské společnosti, zvláště u mezinárodních dobrovolníků. Je potřeba vytvořit speciální víza pro dobrovolníky, která by sloužila jako povolení k pobytu v hostitelské zemi. Měly by se vytvořit příručky a proces získávání víz by měl být více ulehčován. Toto by otevřelo dobrovolnictví, zvlášť dlouhodobé, pro větší počet mladých lidí.

Kompetence dobrovolníků pomáhají při budování kariéry, vlastního podnikání

Dobrovolnictví je formou neformálního zdělávání. Dobrovolnictvím se mladí lidé rozvíjejí a mohou nalézt vlastní schopnosti a kompetence. Doporučujeme, aby tyto byly uznávány všemi dotčenými organizacemi.

Je nutné provést výzkum, zabývající se současnými mladými dobrovolníky. Výzkum by se měl zaměřit na sociálně vyloučenou mládež a ukázat propojení mezi dobrovolnictvím a přidanou hodnotou z hlediska podnikavosti. Výsledky výzkumu musí být přístupné všem zainteresovaným organizacím (neziskové organizace, zaměstnavatelé, vlády atd.).

Organizace mládeže musí být posíleny na všech úrovních jejich aktivit. Mladí lidé zapojení do projektů musí být připravováni na různé výzvy. Proto je třeba poskytnout přístup k řádnému školení, informačním centrům pro mládež a asistenci při projektech.

Hodnověrní partneři poskytující finanční zdroje pro projekty mladých dobrovolníků by měli být garantováni. Udržitelné metody financování dobrovolnických projektů, jako EDS s následným grantem, by měly být přístupné všem dobrovolníkům, aby rozvinuly a uvedly do praxe znalosti, získané dobrovolnickou činností.

Výměna dobrých příkladů z projektů by měla být posílena vydáváním informačních materiálů. To může mladé lidi inspirovat k vytvoření vlastních projektů.

Mezi společenskou odpovědností a prací – uznávání: chybějící propojení

Potvrzujeme vše, co bylo řečeno v závěrečných dokumentech předchozích setkání mládeže, které se konaly v rámci strukturovaného dialogu, o neformálním vzdělávání. Přesto zjišťujeme, že se potřebujeme pohnout od prohlášení a zaměřit se na to, abychom definovali kroky, které mohou být prosazovány.

Vzdělání je třeba vidět v kontextu celoživotního a celý život zasahujícího vzdělávání, kde formální a neformální vzdělávání se navzájem doplňují. Abychom toho dosáhli, oboje musí být orientováno na výstupy.

Důrazně požadujeme, aby většina dotčených organizací (neziskové organizace, pracovní trh a zaměstnavatelé, akademická sféra, sociální partneři, veřejnoprávní autority a politická reprezentace) uznávali výstupy neformálního vzdělávání.

Proto požadujeme, aby Evropská komise:

Monitorovala a podávala zprávy, jak je uznávání neformálního vzdělávání na národní úrovni daleko,
Vložila zvláštní část o neformálním vzdělávání do Europassu,
Pokračovala ve vývoji Youthpassu v rámci všech aktivit a akcí programu Mládež v akci,
Vyčlenila další finanční prostředky pro provedení kvalitativního výzkumu se zaměřením na vzdělávací výstupy neformálního vzdělávání, aby byl podchycen jeho přínos, zvláště klíčové kompetence a kvalitativní faktory,
Společně s členskými státy vytvořila více prostoru pro dialog a konzultace s organizacemi mládeže o neformálním vzdělávání na národní a evropské úrovni,
Dala větší význam sebeurčení jako klíčovému kroku v procesu uznávání neformálního vzdělávání, s větším využitím „Portfolia pro mladé vedoucí a pracovníky s mládeží”,
Iniciovala mezirezortní spolupráci při uznávání neformálního vzdělávání, která zahrne všechny dotčené organizace, zvláště akademickou sféru a pracovní trh,
Spolupracovala s médii při propagaci výstupů neformálního vzdělávání,
Vyzvala členské státy, aby vyvinuly dialog s organizacemi mládeže o kvalitativních nástrojích uznávání práce s mládeží na národní úrovni,
Rozšiřovala dobré příklady aktivit mládeže a podnítila jejich přenos, také mimo oficiální setkání mládeže, aby dotčené organizace viděly přínos neformálního vzdělávání,
Naléhala na členské státy aby vytvořili prostor pro zapojení neformálních aktivit do formálního vzdělávacího systému,
Zprostředkovala informace o neformálním vzdělávání akademickým pracovníkům,
Naléhala na instituce ve formálním vzdělávání, aby načrtly reformu vzdělávání od vzdělávání založeného na faktech k vzdělávání založenému na výstupech, jak požaduje Boloňský proces.

Tento překlad má informativní účel a byl pořízen Českou radou dětí a mládeže.
Anglická originální verze ke stažení na www.youthweek.eu.
Další informace o Youth Weeku můžete získat u hlavního zpravodaje Tima Schrocka, tim.schrock@youthforum.org.

Text Závěrů pracovních skupin Evropského týdne mládeže 2007 ke stažení (PDF, kB)