4. výroční konference neziskové organizace Eurochild byla pořádána ve spolupráci se členem této organizace – Nadací pro sociální péči na Maltě ve dnech 21. – 23. 11. 2007. Do městečka St. Julian’s se sjelo téměř 200 účastníků ve věku 16 – 61 let z celé Evropy, včetně hostů a účastníků z Malty. Českou republiku mimo mě zastupovali pan Chris Gardiner (CreateXchange), pan Miroslav Prokeš (česká sekce DCI) a paní Tereza Tesařová (HoSt Home-Start CZ).
Konference byla zahájena paní Dolores Cristinou, maltskou ministryní pro rodinné a sociální záležitosti. Jako úvod do problematiky následovalo několik prezentací od delegátů Evropské komise, členů Evropského parlamentu, zástupců Rady Evropy a prezentace průzkumů participace dětí a mládeže v Anglii a Finsku (resp. průzkum sociálního vyčlenění této skupiny).
Hlavní téma konference bylo rozděleno do tří podtémat:
- Rodinná a rodičovská péče
- Participace dětí a mládeže
- Rané vzdělávání a péče
Témata byla dále rozpracována během dvou krátkých workshopů v pracovních skupinách. Já jsem byla účastníkem skupiny číslo 2, která byla údajně nejmenší (čítala cca 40 osob). Měli jsme pod vedením vedením týmu CreateXchange zodpovědět tři klíčové otázky:
- Co to je dětská a mládežnická participace?
- Proč by měla být participace dětí a mládeže?
- Jak umožnit, aby se děti a mládež participovaly?
K nalezení odpovědí nám pomáhaly v prvním workshopu praktické příklady cvičení, které ukázaly, že je možné, aby se účastnili všichni bez ohledu na jakékoliv indispozice (např. jsme malovali plakátovou upoutávku na nejhorší dětský film či jsme předváděli scénky, jak děti nejsou vyslyšeny). Tedy tím, že někdo něco nakreslil, jiný řekl, další předvedl, atd. Druhý workshop byl naplněný prezentacemi účastníků, kterak funguje jejich organizace či jaké programy pro podporu participace dětí a mládeže probíhají v jejich zemi.
Přesto, že to vypadalo na počátku jako velice zajímavý začátek plodné diskuze, bohužel použité metody byly spíše „škola hrou”, která sice přinesla jistou inspiraci, ale naneštěstí oproti druhým dvou skupinám nepřinesla žádné prezentovatelné závěry. Přesto ale bylo příjemné a jistě užitečné se aktivit účastnit, během následných neformálních diskuzí vytvářet nové kontakty pro možnou další spolupráci a nechat se inspirovat praktickými „participačními” hrami během workshopů, stejně jako poznat alespoň částečně kulturní bohatství maltského ostrova.
10 zajímavostí o Maltě:
- bývalá britská kolonie (nezávislost od 21. 9. 1964);
- jezdí se vlevo;
- jeden z dvou úředních jazyků – maltština – jediná semitská řeč psaná latinkou;
- od 1. 1. 2008 je jejich národní měna „maltská lira” nahrazena eurem;
- síť hromadné dopravy je velice hustá a vcelku frekventovaná i mezi vesnicemi – jízdné je velice levné (jedna cesta stojí 20 centů – 1 MLT = cca 66 Kč; resp. 1 EUR = 0,4293 MTL) – autobusy jsou všechny žluté a většina pochází z 50. a 60. let 20. století;
- hustota obyvatelstva na km2 překračuje 1000 obyv./ km2 (8. místo na světě);
- většina obyvatelstva je bilinguální – mluví stejně dobře anglicky jako maltsky;
- na Maltě je 364 kostelů – 98 % obyvatelstva je římsko-katolického vyznání (katolicismus je zakotven i v ústavě);
- na ostrově nejsou žádné přírodní zdroje;
- ráj potápěčů – ideálně azurové a čisté moře.
Text a foto: Jana Jílková