Izrael, země pro někoho nebezpečná, pro jiné lákavá, si i v 21. století pro mnohé zachovává svůj punc jedinečnosti a tajemství.
Já se řadím do té druhé skupiny, do sorty lidí, které Svatá země fascinuje. A kteří tak – i přes ne zcela bezpečnou situaci země – neodolají nabídce k účasti na projektu, jehož podstatou je výměna zkušeností s Radou hnutí mládeže v Izraeli. Projekt výměny spočíval ve dvou částech – v první přijeli v říjnu 2014 zástupci izraelské organizace k nám do Česka. V té druhé, pro naši českou část možná zajímavější, jsme se v listopadu 2014 vydali za našimi partnery do Izraele my.
Na sobě zimní kabát a v kufru plavky a krém na opalování. I tak začínalo naše putování do Svaté země. Již po výstupu z letadla na nás dýchla atmosféra Blízkého východu – i ve čtyři ráno bylo kolem 30°C, všude ruch a místo stromů ukládajících se k zimnímu spánku palmy. Izrael nás vskutku uvítal s otevřenou náručí.
Program výměny byl nabitý od první minuty, i tak nám ale sedm dní nestačilo. Prezentace izraelských organizací střídaly výlety na pečlivě vybraná místa a ty zase aktivity jednotlivých neziskovek. Nevynechali jsme klíčové pamětihodnosti, jako je Staré město Jeruzaléma či památník holocaustu Yad Vashem. Ovšem nejvíce nás okouzlila místa, kam se turista jen tak nedostane – pohled do života kibucu Gan Shmuel, schůzka skautského oddílu o tisíci členech nebo setkání s projevy židovského náboženství ve výtahu o šabatu (aby silně věřící Židé nemuseli o šabatu obsluhovat dopravní prostředek – výtah, v hotelech vždy jeden z výtahů nastaví, aby fungoval bezobslužně jako pater noster).
Izrael útočil na všechny naše smysly – barvy hedvábných šál na trhu, vůně orientálních vonných tyčinek i nepřeberného množství roztodivného koření. A to jídlo! Granátová jablka o velikosti fotbalového míče jen zdánlivě připomínají scvrklé plody, které se prodávají v českých supermarketech. Tisíc malých mističek, které vám přinesou jako předkrm a vy prostě musíte ochutnat od každého. Orientální vlivy izraelské kuchyně nám učarovaly.
Ale aby to nebylo jen o skvělém jídle a dechberoucích památkách, věnovali jsme i dostatek času k objevování židovské kultury. Při tom nám byli skvělými společníky naši izraelští partneři. Trpělivě vyslechli všechny dotazy – a že jsme se divili všemu – a snažili se najít způsob, jak nám vše vysvětlit, a to i v otázkách víry či izraelsko-palestinského konfliktu. A právě tehdy jsme pochopili, že odpověď „It´s too complicated.“ má své opodstatnění a že některé věci nejsou ani černé, ani bílé.
Na závěr bych chtěla podotknout, že tato výměna pro mě nebyla pouhým „výletem do Izraele“, byla exkurzí do srdce židovské kultury, byla nahlédnutím pod pokličku národa, který překonal diaspory i holocaust a který má neuvěřitelnou vnitřní sílu a hrdost. Děkuji za tuto příležitost.
Projekt bilaterální výměny mládeže v roce 2014 pořádala Česká rada dětí a mládeže ve spolupráci s Radou hnutí mládeže v Izraeli. Projekt je realizován s podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
