První dva dny po příletu do Izraele jsme strávili v hostitelských rodinách. První den jsme s hostitelem chodili po městě a občas jsme se potkali s jinými účastníky kongresu. Všechny jsme ale nepotkali a seznamování probíhalo spíše postupně. V jistých ohledech to bylo výhodnější, dokázali jsme se seznámit lépe, než kdybychom se sešli všichni najednou. Měli jsme tedy na jednotlivá setkání o něco více času. Hostitelská rodina byla velmi milá a zašli jsme s nimi i na večeři do jedné z telavivských restaurací. Druhý den jsme se setkali s velkou částí kongresu na pláži a poté večer na párty. Párty probíhala velmi rychlým představováním, přičemž většinu jmen jsem stejně zapomněl. Na párty se i tančilo, o což jsem se občas také pokoušel.
Po prvních dvou dnech jsme se rozloučili s hostitelskou rodinou a přesunuli jsme se do Hakfar Hayaroku. Což je, dá se říci, velký školní komplex s internátem. Zde jsme se začali věnovat tématu kongresu a samozřejmě jsme dále prohlubovali kontakty. Prošli jsme si celý areál s farmami, jeli na exkurzi do čističky odpadní vody a vyslechli jsme si několik zajímavých přednášek. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých věcí o vedení ekologické politiky, možnostech občanů a o problémech s některými z opatření.
Důležitou část kongresu samozřejmě tvořily prezentace o našich zemích a kulturní vystoupení. Samozřejmě jsme z toho byli na začátku nervózní – jeden z důvodů byla i výborná kvalita prezentací ostatních států, ale myslím, že se nám to nakonec povedlo.
Další z projektů, který jsme v Izraeli dělali, bylo řešení konkrétního problému, kterému určitá země čelí. Byli jsme rozděleni do týmů, kde se míchaly jednotlivé národnosti, a s problémem tak nebyl každý seznámen. Můj tým byl zaměřen na Českou republiku a řešili jsme třídění odpadů a jeho popularizaci. Vymysleli jsme několik návrhů a možných řešení od popularizace na školách – výrobky z odpadů – po „trash challenge“ (video výzva zaměřená na propagaci třídění odpadu), které byly velmi úspěšné, a nakonec jsme s projektem vyhráli.
Dále jsme se během kongresu vydali i na prohlídku památek v Jeruzalémě a na Olivovou horu, kde jsme pomáhali archeologům.
Nejdůležitější částí kongresu pro mne ale rozhodně nebyla ekologie, ani památky. Důležité bylo, že jsem si mohl najít přátele z celého světa.
Odjezd z Izraele byl rozhodně smutný zážitek.
Jan Koblížek
Vyslání české delegace na Mezinárodní kongres pro nadané a environmentální vedení v Izraeli bylo podpořeno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Děkujeme.