Letos v červenci jsem se dočetl na stránkách ČRDM, že je možnost zúčastnit se bilaterální výměny mezi ČR a Izraelem. Poslal jsem přihlášku a následně jsem byl vybrán, za tomíky, jako jeden z osmi členů, kteří nakonec do Izraele vyrazili. Této naší cestě však předcházela česká část výměny, která proběhla v září 2016. Izraelci byli nadšení programem, který jsme jim připravili. Samozřejmostí bylo poznávání krás Prahy a jejího okolí. Například z Prokopského údolí byli naprosto uneseni, protože vidět les velkých rozměrů je pro ně, v jejich zemi, dost složité. Další část programu tvořily prezentace o organizacích, ze kterých byla složena naše česká skupina. V našem kolektivu byli mladí lidé ze Skautu (míněn Junák – český skaut), Ligy lesní moudrosti, Pionýru, od hasičů a od salesiánů. Neméně zajímavý byl i jednodenní výjezd do Brna, kde jsme navštívili centrum, hrad Špilberk a místní skauty.
Začátkem listopadu se konala izraelská část výměny. První tři dny jsme byli ubytovaní v hotelu Prima v Tel Avivu. Mně osobně Tel Aviv jako město velmi zklamal. Všude špína, nepořádek, polorozestavěné či polorozbité domy, sem tam mrtvý pes, kočka nebo krysa. Věru, pěkným dojmem to na mne opravdu nepůsobilo. Tento obraz se však vztahuje pouze k nové části Tel Avivu, která je stará asi 160 let.
První den, po neuvěřitelně pestrém a vydatném obědě, jsme navštívili nejstarší část Tel Avivu, zvanou Jaffa. Tato část je stará přes 2000 let. To byl již úplně jiný obrázek. Nádherné stavby, všude čisto. Starodávnost a legendy na vás dýchají přímo ze stěn budov.
Druhý den jsme byli navštívit rozličné organizace, které různými způsoby pracují s mládeží. Každou organizaci nám představil konkrétní zástupce, jenž se zúčastnil české části výměny. Mně osobně nejvíce zaujali místní skauti. Scházejí se třikrát týdně uprostřed sídliště v parku. Ten je velmi dobře vybaven různými atrakcemi pro volnočasové využití a nechybí též hřiště pro fotbal či basketbal. Pro nás asi nepředstavitelný je počet, ve kterém se scházejí. Vždy se jich sejde kolem tří až čtyř set. Tancují, zpívají, hrají hry. Opravdu zážitek.
Ve středu jsme měli volný den. Půlka naší výpravy se vydala na sever Izraele, do Nazaretu. Já jsem však s druhou půlkou zůstal v Tel Avivu. Půjčil jsem si kolo a projel si celé jeho pobřeží. Následně jsme se vypravili na místní trh. Ten hrál nejrozmanitějšími vůněmi a barvami. Snažil jsem se ochutnat, co se dalo. Ten, kdo cestuje, mi dá za pravdu, že ovoce u nás se s tamním nedá vůbec srovnat. Poprvé v životě jsem měl možnost ochutnat pravou chuť manga, kiwi, dračího ovoce nebo sladké pochoutky – chalvy.
Ve čtvrtek, pro mě, začala zajímavější část pobytu. Přejížděli jsme do hlavního města Izraele, do Jeruzaléma. Oproti Tel Avivu, byl Jeruzalém nádherný, čistý a monumentální, kde mi chvílemi přišlo, že zdi tentokráte na mě i mluví. První, co jsme navštívili, byl památník holocaustu, Jad Vašem. Izraelci název překládají jako „Jména nezapomeneme“. Byl to opravdu velmi silný zážitek, který si myslím zasáhne každého. Po této prohlídce jsme se přemístili do Starého města. Doslova jsme je prolétli. Mnohem působivější byl náš výpad do Starého města ve večerních hodinách, již bez průvodce. Přes muslimskou část Jeruzaléma jsme se po křížové cestě dostali ke Zdi nářků. Oproti odpolední návštěvě prakticky bez turistů. Všude kolem jen ortodoxní židé, modlící se či rozmlouvající nad obrovskými knihami Starého zákona. Poté jsme pokračovali do arménské části, kde jsme navštívili hrob krále Davida a budovu, ve které měla probíhat Poslední večere.
Druhý den ráno jsme navštívili ultraortodoxní část Jeruzaléma, pak trh, kde jsme nakoupili jídlo, pití a následně jsme se vydali do Judské pouště, kde jsme si udělali asi tříhodinovou procházku. V poušti jsme též zdolali pár lehkých ferrat. K večeru jsme přejeli opět několik kilometrů k přírodní rezervaci Ein Gedi. Zde jsme se setkali s většinou Izraelců z naší výměny, a protože byl pátek, pozvali nás na jejich tradiční šabat. Jedli jsme, pili, povídali si, zpívali a zároveň slavili narozeniny jedné členky české výpravy.
Po probuzení jsme navštívili již zmiňovanou přírodní rezervaci. Již tak úchvatná panoramata nám ještě zpříjemňovala stáda kozorožců, velké množství ptáků a vůbec mnoho dalších druhů zvířat. V rezervaci jsme se koupali pod vodopádem, o kterém náš průvodce mluvil jako o nejčistší vodě na Středním východě. Po prohlídce rezervace jsme navštívili pouštní pevnost Masada, k níž se vztahuje velmi zajímavá legenda. A pokud ji chcete znát, neváhejte použít Google. Mimochodem, Masada je nejnavštěvovanější místo v Izraeli, každoročně ho navštíví kolem tří milionů lidí. V poušti bylo opravdu horko, teploty na slunci dosahovaly rozhodně 40 ºC, a proto nám přišlo vhod následné svlažení v Mrtvém moři. To byl také parádní zážitek. Nemožnost potopit se je při pohybu ve vodě opravdu zvláštní. Večer jsme se vraceli zpět do Tel Avivu.
Ráno jsme navštívili místní muzeum Jicchaka Rabina, který se zasloužil o mírové dohody mezi Izraelem a Palestinou. Za svou práci byl odměněn Nobelovou cenou za mír. Nakonec na něj však byl spáchán atentát. Po poledni jsme se setkali se všemi členy izraelské výpravy, dali si společný oběd, zhodnotili náš pobyt, rozloučili jsme se a vyrazili na letiště.
Jsem opravdu vděčný, že jsem se mohl zúčastnit této výměny, byl to pro mě opravdu skvělý zážitek, na který budu rozhodně vzpomínat celý život. Chtěl bych jmenovitě poděkovat Markovi Krajčimu z ČRDM, který byl vedoucí naší české skupiny, za skvělou organizaci, naplánování a dobrou náladu po celé dva týdny s ním strávené.
Projekt je realizován s podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
O výměně mládeže ČR-Izrael 2016 si můžete více přečíst v článcích Izraelci (nejen) v Praze, Výměna mezi dobrovolníky ČR–Izrael 2016 a Vodopády v poušti?
