Post-ity všech barev, archy bílého papíru, fixy. Školení jako každé jiné? Jen na první pohled! V samém srdci Španělska, v centru Madridu, který 9.-13. února 2016 „zahřívalo“ slunce na teplotu až šestnáct stupňů nad nulou, se konal pracovní seminář „KA3: Structuring the Dialogue“.
Účastníci byli ze zemí napříč Evropou, sever zastupovalo Estonsko a Litva, východ Rumunsko a Bulharsko, západ Francie, jih Kypr a neunijní země Turecko. Pro kompletní výčet doplním Rakousko, Polsko, Belgii, Českou republiku, Chorvatsko a hostitelské Španělsko. Z těchto států přijeli členové národních pracovních skupin pro strukturovaný dialog s mládeží, zaměstnanci magistrátů měst, pracovníci neziskovek, dobrovolníci, kteří se zapojili nebo čerstvě pronikají do strukturovaného dialogu.
Sdíleli jsme zkušenosti, nápady, učili se
Pod lektorským vedením členů Španělské rady mládeže jsme společně procházeli téma strukturovaného dialogu s mládeží a KA3 ze všech možných úhlů pohledu: od vysvětlování akronymů (zkratky jako EUYC – Evropské konference mládeže, NYC – Národní rady mládeže a další už od prvního dne nebyly pro nikoho velkou neznámou) přes načrtávání vlastního postavení v procesu (viz obrázek) až po setkání s madridskými politiky a úředníky zodpovědnými za politiku mládeže v regionu. Všechna čest organizátorům, drtivá většina programu byla živá, plná diskuzí, sdílení vlastních zkušeností, otázek, odpovědí, nápadů, podnětů k vlastnímu hodnocení situace a jejímu zlepšení.
… a taky jsme se bavili
Náročnost intenzivního programu nám pořadatelé kompenzovali dokonale zajištěným stravováním. Poprvé v životě jsem několik dní po sobě večeřela dvě i tři hodiny. Do jedenácti, dvanácti večer. Ale odolejte španělské kuchyni (a španělskému vínu)! Úmyslně nezmiňuji obědy, které sice obsahovaly „jen“ jeden předkrm, hlavní jídlo a dezert, ale ještě hodinu po nich jsme nedokázali skoro ani dýchat, natož myslet…
Po večeřích se někteří ubírali směr madridské bary a kluby „na pivo“ nebo karaoke. Mně na tuhle společenskou příležitost zbyly síly až poslední noc před odletem – od půl desáté dopoledne do jedenácti večer jsme totiž osobního volna (tedy toho času, který se dá věnovat krátkému odpočinku, prohlídce nejbližšího okolí nebo práci pro domovskou organizaci) měli jen dvě až tři hodiny.
Co jsem si z Madridu odvezla?
Rozhodně pár kil navíc… :-))) Ale hlavně informace, nápady a kontakty k potenciální spolupráci. A taky uvědomění, že napříč Evropou pracují na propojování mladých lidí, úředníků a politiků další lidé, kteří řeší podobné otázky jako my v České republice. Jen třeba jinak :-)