Ve dnech 13. až 15. března roku 2009 se konal v Amsterdamu, hlavním městě Nizozemska, kulatý stůl mládeže (Youth Round Table) organizovaný organizací Make IT fair. Cílem akce bylo přivést na jedno místo mladé lidi ze všech koutů Evropy a společně se věnovat problematice katastrofálních pracovních podmínek dělníků stojících na začátku výrobního řetězce v elektronickém průmyslu. Platforma Make IT fair se dlouhodobě snaží působit na firmy působící v tomto oboru, zejména pak na výrobce mobilních telefonů a spotřební elektroniky, aby věnovali patřičnou pozornost pracovním podmínkám, které panují u jejich dodavatelů.
Program začal v pátek odpoledne vzájemným seznámením všech účastníků. Hned nato vystoupili organizátoři a za vydatné podpory jímavých videoukázek představili problematiku, kterou jsme se měli následující dva dny zabývat. Následně přišel první zlatý hřeb (kterých program skrýval ještě řadu). Mluvím o vystoupení zástupců Thai Labour Campaign (Thajská organizace pracovníků) a Workers Assistance Centre (Centrum pomoci dělníkům) z Filipín. Informace z první ruky dodaly celé akci na váze a pokud do té chvíle někdo pochyboval o nutnosti změny k lepšímu, jsem si jist, že jeho pochyby byly nadobro zahnány.
Následující den obohatil řady účastníků zástupce business sféry, díky čemuž mohli účastníci nahlédnout na problém i z „druhé strany“. Následnou dopolední panelovou diskusi s jeho účastí považuji za další z vrcholů konference. Vedle této diskuse byl den vyplněn workshopy s nejrůznějšími tématy, která se však vždy dotýkala problematicy sociální odpovědnosti firem. Já jsem se zúčastnil workshopu s názvem „Shareholders‘ activism“, který ukazoval, jak je možné efektivně využívat akcionářská práva a žádat po managementu společnosti odpovědi na ožehavé otázky týkající se pracovních podmínek dělníků. Druhý workshop, kterého jsem se účastnil, byl veden hosty z Filipín a Thajska a řešily se konkrétní formy podpory tamějších nevládních organizací podporujících práva dělníků, která jsou bohužel v současné době nepředstavitelně pošlapávána.
Závěrečný den konference se potom nesl ve znamení brainstormingů, ve kterých účastníci přicházeli s vlastními návrhy na propagaci platformy Make IT fair. Hledala se řešení, kterými bychom mohli ve svých mateřských organizacích pomoci zlepšit situaci dělníků v IT průmyslu. Mnohé z nich považuji já sám za velmi životaschopné.
Celkově se celý víkend nesl v uvolněné a neformální náladě a rozhodně nadmíru splnil očekávání jak organizátorů, tak účastníků. Myšlenky z brainstormingu účastníku daly dokonce podnět pro nové aktivity v rámci Make IT fair.
Závěrem mohu říci, že osobně mě konference velmi obohatila. Výraz „Společenská odpovědnost firem“ pro mě dostal zcela nový rozměr a zejména osobní setkání s bojovníky za základní pracovní práva dělníků v jihovýchodní Asii na mě hluboce zapůsobil.
Štěpán Mejzlík
Foto autor